Tábory jsou za námi!!

Přinášíme Vám dlouho očekávané fotky z táborů! Krásné vzpomínání na tábory!
Fotky z tábora mladších vlčat a světlušek
Fotky z tábora skautů a skautek

Tábory jsou za námi!
A jak to na nich vypadalo?
Pojďme si přečíst článek z tábora starších vlčat a světlušek!

Dne 23. července jsme odjeli do Dobrohoště na 10ti- denní skautský střediskový tábor pro starší světlušky a vlčata tzn. děti od 3- 5 třídy základní školy.  Tým vedoucích se skládal z hlavního vedoucího Korkyho, zástupkyně Magdy, zdravotnice Jiřky, kuchařky, roverů a rangers.

Celý tábor se nesl příběhem R. Kiplinga- Kniha džunglí. Po příjezdu do tábora nás přátelsky přivítal Baghíra. Tak jak se o Mauglího staral celý příběh, ujal se i našich dětí, které provedl po táboře.

Středem našeho tábora bylo náměstíčko, na kterém se každé ráno v doprovodu skautské hymny vztyčovala česká vlajka. Pravý kraj byl ohraničen rybníkem.  Součástí tábora je i polní kuchyně. Ve které nám během týdne paní kuchařka usmažila mísu (velikosti hrnce na zabíjačku) plnou výborných vdolků. TÍMHLE JÍ DĚKUJEME za krmení našich Mauglích hladových krků. V lese za loukou byly sprchy, latríny a keviboudy. To jsou kadibudky, které dělali skauti z Hustopeč pod vedením Kevina (vůdce oddílu).

V první scénce jsme se setkali s Mauglím a zbytkem postav z Knihy džunglí, kteří nás provázeli po celá zbytek tábora.

Denní režim se skládal z budíčku, následovala rozcvička, které se na rozkaz Korkyho museli zúčastnit VŠICHNI bez vyjjímek. Po rozcvičce snídaně, hygiena a dopolední program, ve kterém jsme si zahráli s dětmi spoustu nejrůznějších her. Následoval oběd, polední klid, ve kterém měli jak světlušky, tak vlčata možnost splnit si po domluvě se svým rádcem odborku podle vlastního výběru.  Po klidu byl odpolední program, ve kterém jsme za hezkého počasí jezdili na loďkách a koupali se v rybníce. Po večeři následovala večerka a noční klid.

První týden tábora nám zkomplikoval déšť. Na náměstíčku se utvořila jezera, týpko plavalo.  Na vlastní kůži jsme si zkusili, že skaut je nepromokavý.  Druhý týden už bylo počasí pěkné a tak jsme se vydali na celodenní výlet do Budíškovic, kde jsme navštívili krásný zámek.

Čekala nás i nejkouzelnější část tábora a tou byl slibový oheň.

Eliška, Mirka, Kuba a já jsme se pokusili o o 3 orlí pera. Tahle zkouška se skládá z 3 úkolů, každý se drží 24hodin.  Hladovka, mlčení (kde jsem se mimochodem na všechny 3 pokusy prokecla a tím moje snažení skončilo) a pobyt mimo tábor. Ostatní to s mým velkým obdivem zvládli.  Mladší děti měly možnost plnit lehčí variantu tohohle úkolu- 3 kapky rosy pro světlušky a 3 bílé tesáky pro vlčata.

Druhý týden obsadila týpko Bosna + dvě adoptovaný. Když Ester poslední krosnu donesla, do týpka už se sama nevlezla. Nikdy bych nevěřila, že tak jemný stvoření jako my ženy může tak smrdět. V domnění, že se vyhneme klasickému bodování stanů  jako předešlý den jsme ráno hrdě odešly na snídani. Chyba. „Ještě týpko!“ Nastala panika, jekot, a běh k tee-pee. Bylo pozdě. Přišel Korky s letečákem a to, že to shnilý jablko, co se tam válelo na zemi je na flambování ho vůbec nepřesvědčilo o opaku. Jeho „to je hnus.. Citrone plachty!“ mluvilo za vše. Následoval křik, pláč a snaha zachránit poslední kousky našich věcí.  Marně, letělo všechno. Včetně umělé nohy, co jsem dovezla na stezku odvahy, která neproběhla. Tak ji Eliška využívala po zbytek tábora jako polštář. Naše těžká sabotáž, jejíž součástí bylo lehnout si na tu hromadu všech věcí, rozdělat si čokolády a mávat na zbytek našeho týmu vedoucích. Kteří stáli v kuchyni a velice se bavili nad našim neštěstím.

Tábor jsme zakončili poražením zlého Šerchána a závěrečným táborákem, který byl doprovázen hrou na kytaru a zpěvem. V den odjezdu jsme se rozloučili s táborem a odešli na vlak. Běžet za vlakem s 3 krosnama a 2 světluškama zaháknutýma za váma není uplná bomba, to vám povím. Vlak jsme nestihli. Odjeli jsme až druhým za 4 hodiny později, aspoň jsme stihli navštívit tesco.
Život je Boží, když si skaut!

Kája Řezníčková

Writen by Honza Kříž

Join the discussion